DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 22.

Pavel svatý počet činí před lidem z svého učení i života, 21. ale pro zmínku o pohanech všickni se zbouřili proti němu.

1. Muži ^bratří a ~otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.

[^13,26;~7,2]

2. (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským ^jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:

[^21,40]

3. Já zajisté jsem °muž Žid, narozený v ~Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě ÷u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý *milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

°[÷]5,34;[~]9,11;21,39;2K 11,22;[*Ř 10,2]

4. Kterýž jsem se této cestě °protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,

°8,3;9,1;26,10;1K 15,9;Ga 1,13;1Tm 1,13

5. Jakož i ^nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

[^9,1.2;26,12]

6. I stalo se, když jsem se bral cestou a ^přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.

[^9,3;1K 15,8;2K 12,2]

7. I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, ^an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?

[^9,4]

8. A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, °kterémuž ty se protivíš.

°Za 2,8;Mt 10,40;J 13,20

9. Ti pak, kteříž ^se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

[^9,7;Dn 10,6.7]

10. I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.

11. A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.

12. Ananiáš °pak nějaký, muž pobožný podle zákona, ~svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,

°9,10.[17~10,22]

13. Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.

14. I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil ^tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.

[^9,15]

15. Nebo ^svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.

[^26,16]

16. A protož nyní co prodléváš? Vstana, ^pokřti se, a obmej hříchy své, °vzývaje jméno Páně.

°Jl 2,32;Ř 10,13;[Sk 2,38;Mt 3,11;Mk 1,4;L 3,3]

17. Stalo °se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.

°9,26

18. I ^viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.

[^9,262K 12,2]

19. A já řekl jsem: Pane, ^oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.

[^4;9,2]

20. A °když vylévali krev ^Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.

°7,58;[8,1]

21. A Pán řekl ke mně: Jdi, °neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.

°9,15;13,2;Ga 1,15;Ef 3,8;1Tm 2,7;2Tm 1,11

22. I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: °Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.

°21,36

23. A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,

24. Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.

25. A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám ^člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

[^16,37]

26. To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.

27. A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.

28. I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.

29. Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.

30. Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové