DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 21.

Připlaviv se Pavel do Cesaree k Filipovi jáhnu, 11. tu slyšel proroctví o budoucím svém vězení, 13. však předce šel do Jeruzaléma, 24. a tam se oholiti dal, 28. proti němuž v chrámě lid zbouřen, 32. on pak od žoldnéřů vzat.

1. Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.

2. I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.

3. A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.

4. A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, °kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.

°11.[12];20,23

5. A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. °A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.

°20,36

6. A když jsme se vespolek ^rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili ~domů.

[^1;J 16,32]

7. My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.

8. A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a ^všedše do domu Filipa ~evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho.

[^]6,3.5;[~Ef 4,11]

9. A ten měl čtyři dcery ^panny, prorokyně.

[^2,17;Jl 2,28]

10. A když jsme tu pobyli za ^drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem °Agabus.

°11,28;[^9,43]

11. Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť ^praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, °tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.

°33;[^4;20,23]

12. A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.

13. Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i °umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.

°20,24

14. A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu ^pokoj, řkouce: ~Staň se vůle Páně.

[^11,18;~1S 3,18;Mt 6,10;L 11,2;22,42]

15. Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.

16. A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.

17. A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.

18. Druhého pak dne všel Pavel s námi k ^Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.

[^15,13;Ga 1,19]

19. Jichžto pozdraviv, ^vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.

[^L 10,17]

20. A oni slyšavše to, ^velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou ~horliví milovníci Zákona.

[^19,17;~Ř 10,2.3;Ga 1,14]

21. Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.

22. Což ^tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.

[^1K 14,15]

23. Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť °tu čtyři muže, kteříž mají =slib na sobě.

°18,18;=Lv 27,2;Nu 6,[4].18;30,20

24. Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.

25. Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, °my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.

°15,19.20.[29]

26. Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, °a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.

°Nu 6,13

27. A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé ^někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,

[^24,18]

28. Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu ^i pohany uvedl do chrámu, a ~poskvrnil svatého tohoto místa.

[^24,6;~Ez 44,7]

29. Nebo byli viděli prve ^Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.

[^20,4;2Tm 4,20]

30. Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a ^uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.

[^26,21]

31. A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.

32. Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.

33. Tedy přistoupiv hejtman, ^dosáhl ho, °a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.

°20,23;17,19

34. V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.

35. A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.

36. Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: °Zahlaď jej!

°22,22;[L 23,18]

37. A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?

38. Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?

39. I řekl Pavel: Jáť jsem člověk °Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.

°9,11;22,3

40. A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové