Troje psaní Jana svatého ke třem správcům, totiž Sardinskému, 8. Filadelfitskému, 14. Laodicenskému, kteréžto věrným služebníkům církve místo jasného zrcadla býti může, jako i to čtvero napřed postavené.
1. Andělu pak církve Sardinské piš: Toto praví ten, jenž má ^sedm duchů Božích a sedm hvězd: Vím skutky tvé: máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý.
2. Budiž bedlivý, a ^potvrdiž toho, což mělo umříti. Neboť jsem nenalezl skutků tvých plných před Bohem.
3. Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej toho, a čiň ^pokání. Pakli bdíti nebudeš, přijduť ~na tě °jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu.
4. Ale máš některé osoby i v ^Sardis, kteréž neposkvrnily roucha svého, protož budouť se procházeti se mnou v bílém rouše; nebo jsou hodni.
5. Kdo ^zvítězí, tenť bude ~odín rouchem bílým; a nevymažiť jména jeho °z knih života, ale =vyznámť jméno jeho před obličejem Otce svého i před anděly jeho.
6. Kdo ^má uši, slyš, co Duch praví církvím.
7. Andělu pak Filadelfitské církve piš: Totoť praví ten svatý a ^pravý, jenž má ~klíč Davidův, °kterýžto otvírá, a žádný nezavírá, a zavírá, žádný pak neotvírá:
8. Vím skutky tvé. Aj, postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti. Nebo máš ač nevelikou moc, a ostříhal jsi slova mého, a nezapřels jména mého.
9. Aj, dávámť některé z sběři satanovy, kteříž se ^praví býti Židé, a nejsou, ale klamají. Aj, pravím, způsobím to, žeť přijdou a budou se ~klaněti před nohama tvýma, a poznajíť, že jsem já tě ÷miloval.
10. Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, ^kteréž přijíti má na všecken svět, aby zkušeni byli obyvatelé země.
11. Aj, ^přijduť brzy. Držiž ~se toho, co máš, aby žádný ÷nevzal koruny tvé.
12. Kdo ^zvítězí, učiním jej ~sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť již více ven; ÷a napíšiť na něm *jméno Boha svého a jméno města Boha mého, °nového Jeruzaléma sstupujícího ^^s nebe od Boha mého, i jméno své nové.
13. Kdo má uši, ^slyš, co Duch praví církvím.
14. Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ^ten věrný a pravý, ~počátek stvoření Božího:
15. Vímť ^skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutně studený byl anebo horký.
16. A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých.
17. Nebo pravíš: ^Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý.
18. Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.
19. Já kteréžkoli °miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.
20. Aj, ^stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo ~uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.
21. Kdož ^zvítězí, ~dám jemu seděti s sebou na ÷trůnu svém, jako i já *zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
22. Kdo má ^uši, slyš, co Duch praví církvím.