Viděl svatý Jan nové nebe a zemi, 2. i Jeruzalém nový, 3. předůstojný Boží stánek, 10. město nejslavnější, jehož předivný způsob, a nikdy nevídané ani slýchané ozdoby široce vypravuje.
1. Potom viděl jsem nebe °nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.
2. A já Jan viděl jsem °město svaté, Jeruzalém nový, ~sstupující od Boha s nebe, připravený jako ÷nevěstu okrášlenou muži svému.
3. I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek ^Boží s lidmi, a bydlitiť ~bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem.
4. A °setřeť ^Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani ~kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo ÷první věci pominuly.
5. I řekl ten, kterýž ^seděl na trůnu: Aj, ~nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato ÷slova věrná a pravá.
6. I dí mi: Již ^se stalo. Jáť ~jsem °Alfa i Omega, počátek i konec. ÷Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo.
7. Kdož ^zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu ~Bohem, a on mi bude synem.
8. Strašlivým ^pak, a ~nevěrným, a ohyzdným, a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům, a modlářům, i všechněm lhářům, připraven jest díl jejich v jezeře, kteréž hoří ohněm a sirou, jenž jest smrt druhá.
9. I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.
10. I ^vnesl mne v duchu na ~horu velikou a vysokou, a ÷ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,
11. Mající ^slávu Boží. Jehož světlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového,
12. A mělo ^zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na těch branách dvanácte andělů, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synů Izraelských.
13. Od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři.
14. A zed městská měla ^základů dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových.
15. A ten, kterýž ^mluvil se mnou, měl třtinu zlatou, aby změřil město i brány jeho i zed jeho.
16. Položení města toho čtverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; ^dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.
17. I změřil zed jeho, a naměřil sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest míra anděla.
18. A bylo stavení zdi jeho jaspis, město pak samo zlato čisté, podobné sklu čistému.
19. A ^základové zdi městské všelikým ~kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20. Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý ^topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21. Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk města zlato čisté ^jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti může.
22. Ale chrámu jsem v něm neviděl; nebo ^Pán Bůh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.
23. A to město °nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.
24. A národové lidí k spasení přišlých, ^v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho.
25. A °brány jeho nebudou zavírány ve dne; ~noci zajisté tam nebude.
26. A snesou do něho ^slávu a čest národů.
27. A nevejdeť do něho nic ^poskvrňujícího, anebo působícího ~ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž °napsaní jsou v knihách života Beránkova.