DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Zjevení
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 [Následující]

Kapitola 16.

Přehrozných sedm ran Božích na šelmu a účastníky její vylito, 5. v nichž spravedlivé hněvu Božího pomsty, na nešlechetný a od falešných proroků lstivě svedený svět se valící, zavříny jsou.

1. I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte ^sedm koflíků hněvu Božího na zemi.

[^15,7]

2. I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, ^i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, ~majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.

[^Ex 9,9-11~Zj 13,16.17]

3. Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na ^moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.

[^Ex 7,17.21]

4. Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, ^i obráceny jsou v krev.

[^Ex 7,17]

5. I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý °jsi, Pane, ~Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.

°15,3;[^Ex 9,27;~Zj 1,4.8;4,8]

6. Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, ^i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.

[^Ž 79,3]

7. I slyšel jsem ^jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví ~jsou a spravedliví soudové tvoji.

[^9,13;~15,3]

8. Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.

9. I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali ^se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak ~nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.

[^13,6;~9,20.21]

10. Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na ^stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.

[^13,2]

11. A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.

12. Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda ^její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.

[^Iz 11,15.16;Za 10,11]

13. A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.

14. Nebo jsouť ^duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby ~je shromáždili k boji, k tomu ÷velikému dni Boha všemohoucího.

[^Mt 24,24n;~Ez 38,8;÷Iz 34,8]

15. Aj, °přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.

°3,3;Mt 24,42.43].44;1Te 5,2;2Pt 3,10

16. I ^shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.

[^Ez 38,21]

17. Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od ^trůnu, řkoucí: Stalo se.

[^21,6]

18. I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.

19. I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu ^kalich °vína prchlivosti hněvu svého.

°14,10;[^Ž 60,5;Iz 51,17.22]

20. A všickni ostrovové ^pominuli, a hory nejsou nalezeny.

[^20,11]

21. A kroupy ^veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.

[^Ex 9,23n;Joz 10,11]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Zjevení