DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 8.

Svatý Štěpán pohřben. 5. Filip kázal v Samaří, 12. i Šimona čarodějníka pokřtil. 17. Duch svatý na věřící vylit. 18. Šimon svatokupcem prokletým zůstal. 27. Komorník královny Kandáces od Filipa svatého pokřtěn.

1. Saul °pak také přivolil k ~usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni =se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.

°[~]22,20;[7,58];=11,19

2. I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.

3. Saul pak °hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře.

°9,1;22,4].5;26,10;1K 15,9Ga 1,13;1;Tm 1,13

4. Ti pak, ^kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží.

[^11,19]

5. A ^Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista.

[^6,5]

6. I pozorovali ^zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil.

[^Mk 6,2]

7. Nebo ^duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a ~kulhaví uzdraveni jsou.

[^]5,16;16,18;19,12;[^]Mk 16,17[^]L 4,33;[~Sk 3,2]

8. A stala se ^radost veliká v tom městě.

[^]J 4,40n

9. Muž °pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.

°13,8

10. Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká.

11. Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry.

12. A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy,

13. Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.

14. Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.

15. Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.

16. (Nebo ještě byl ^na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)

[^19,2]

17. Tedy °vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.

°6,6

18. I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze,

19. Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého.

20. I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by °dar Boží mohl býti zjednán za peníze.

°Mt 10,8

21. Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem.

22. Protož čiň ^pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého.

[^3,26]

23. Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím.

24. I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili.

25. Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium.

26. V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města ^Gázy, kteréž jest pusté.

[^Sf 2,4]

27. A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, ^komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, °a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil,

°1;Kr 8,41;J 12,20;[^Sf 3,10]

28. Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka.

29. I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu.

30. A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš?

31. A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním.

32. Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: °Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.

°Iz 53,7.[8]

33. V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho?

34. A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném?

35. Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše.

36. A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám °býti pokřtěn?

°10,47

37. I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš ^Kristus jest Syn Boží.

[^Mt 16,16]

38. I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.

39. A když vystoupili z vody, Duch Páně ^pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se.

[^1;Te 4,17]

40. Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až ^přišel do Cesaree.

[^21,8]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové