Připlaviv se Pavel do Cesaree k Filipovi jáhnu, 11. tu slyšel proroctví o budoucím svém vězení, 13. však předce šel do Jeruzaléma, 24. a tam se oholiti dal, 28. proti němuž v chrámě lid zbouřen, 32. on pak od žoldnéřů vzat.
1. Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
2. I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
3. A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
4. A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, °kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
5. A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. °A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
6. A když jsme se vespolek ^rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili ~domů.
7. My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
8. A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a ^všedše do domu Filipa ~evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho.
9. A ten měl čtyři dcery ^panny, prorokyně.
10. A když jsme tu pobyli za ^drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem °Agabus.
11. Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť ^praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, °tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
12. A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
13. Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i °umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
14. A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu ^pokoj, řkouce: ~Staň se vůle Páně.
15. Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
16. A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
17. A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
18. Druhého pak dne všel Pavel s námi k ^Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
19. Jichžto pozdraviv, ^vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
20. A oni slyšavše to, ^velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou ~horliví milovníci Zákona.
21. Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
22. Což ^tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
23. Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť °tu čtyři muže, kteříž mají =slib na sobě.
24. Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
25. Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, °my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
26. Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, °a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
27. A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé ^někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
28. Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu ^i pohany uvedl do chrámu, a ~poskvrnil svatého tohoto místa.
29. Nebo byli viděli prve ^Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
30. Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a ^uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
31. A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
32. Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
33. Tedy přistoupiv hejtman, ^dosáhl ho, °a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
34. V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
35. A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
36. Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: °Zahlaď jej!
37. A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
38. Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
39. I řekl Pavel: Jáť jsem člověk °Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
40. A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka: