DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 17.

Pavel svatý kázal v Tessalonice, 4. jemuž někteří uvěřili, 5. jiní pokušení vzbudili i obec zbouřili, 15. Pavel potom v Aténách neznámého Boha v známost uvodil.

1. A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli ^do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.

[^1Te 2,1.2]

2. Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,

3. Otvíraje ^a předkládaje to, °že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest ÷Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.

°Ž 22,7;Iz 50,6;53,3;Mt 16,21;20,18;Mk 8,31;L 9,22;18,31;24,7.27.[^45J 1,46]

4. I °uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.

°28,24

5. Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.

6. A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, °kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,

°16,20;[24,5];L 23,2

7. Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti ^králem jiného, jménem Ježíše.

[^L 23,2;J 19,12]

8. A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.

9. Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.

10. Bratří ^pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.

[^9,25]

11. A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, °na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.

°Iz 8,20;34,16;L 16,29;J 5,39;1Te 5,21;1Tm 4,16;1Pt 1,10;1J 4,1

12. A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.

13. A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce ^zástupy.

[^1Te 2,14]

14. Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak ^a Timoteus zůstali tu.

[^16,1]

15. Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až ^do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.

[^1Te 3,1]

16. A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval ^se v něm duch jeho, vida to město oddané býti ~modloslužbě.

[^Nu 25,3;~Sk 17,22]

17. I °rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.

°9,22

18. Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I ^co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.

[^1K 4,10]

19. I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?

20. Nebo ^nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.

[^26,22.23]

21. (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)

22. Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak °příliš nábožné lidi.

°16

23. Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.

24. Bůh ten, °kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, =nebydlí v chrámích rukou udělaných,

°4,24;14,15;Gn 1,1;2Pa 6,18;Ž 33,6;104,1;146,6;=Iz 66,1;Sk 7,48

25. Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by ^něčeho potřeboval, °poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.

°Gn 2,7;Dt 30,20;Ž 21,5;27,1;36,7;[^50,8;Jb 33,4];J 1,4;10,27

26. A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy ^a cíle přebývání jejich,

[^Dt 32,8]

27. Aby ^hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ~ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.

[^Iz 55,6;~Jr 23,23]

28. Nebo ^jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.

[^Jb 10,12]

29. Rodina tedy Boží jsouce, °nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.

°19,25;[Iz 40,18n]

30. Nebo časy této ^neznámosti přehlídaje Bůh, °již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,

°Ř 16,26;Ef 1,9;3,5;Ko 1,26;2Tm 1,10;Tt 1,2;1Pt 1,20;L 24,47;[^Sk 14,16]

31. Protože ^uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.

Ř 2,16;[^Sk 10,42;J 5,22]

32. Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se ^posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.

[^1K 1,23]

33. A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.

34. Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Skutkové