Pavel svatý kázal v Tessalonice, 4. jemuž někteří uvěřili, 5. jiní pokušení vzbudili i obec zbouřili, 15. Pavel potom v Aténách neznámého Boha v známost uvodil.
1. A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli ^do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.
2. Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,
3. Otvíraje ^a předkládaje to, °že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest ÷Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
4. I °uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.
5. Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
6. A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, °kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
7. Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti ^králem jiného, jménem Ježíše.
8. A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.
9. Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
10. Bratří ^pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.
11. A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, °na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
12. A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.
13. A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce ^zástupy.
14. Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak ^a Timoteus zůstali tu.
15. Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až ^do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
16. A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval ^se v něm duch jeho, vida to město oddané býti ~modloslužbě.
17. I °rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
18. Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I ^co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
19. I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
20. Nebo ^nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
21. (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
22. Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak °příliš nábožné lidi.
23. Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
24. Bůh ten, °kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, =nebydlí v chrámích rukou udělaných,
25. Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by ^něčeho potřeboval, °poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
26. A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy ^a cíle přebývání jejich,
27. Aby ^hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ~ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
28. Nebo ^jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
29. Rodina tedy Boží jsouce, °nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
30. Nebo časy této ^neznámosti přehlídaje Bůh, °již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
31. Protože ^uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
32. Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se ^posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.
33. A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
34. Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.