O rozeslání dvanácti apoštolů s mocí 8. i divy činiti, i učiti, 9. a jak by se při tom míti měli, i ve všech nesnadnostech na ně přicházejících. 16. O pokušeních a kříži pro následování Krista.
1. A svolav k sobě ^dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
2. Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První ^Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
3. Filip a Bartoloměj, Tomáš ^a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,
4. Šimon Kananitský a ^Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
5. Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.
6. Ale raději ^jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
7. Jdouce pak, kažte, řkouce: ^Že se přiblížilo království nebeské.
8. Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; ^darmo jste vzali, darmo dejte.
9. Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
10. Ani ^mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; ~hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
11. A do kteréhožkoli ^města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.
12. A vcházejíce ^do domu, pozdravtež ho.
13. A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
14. A kdožkoli ^nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.
15. Amen ^pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
16. Aj, já ^posílám vás jako ovce mezi vlky; protož ~buďte opatrní jako hadové, a ÷sprostní jako holubice.
17. Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati ^budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.
18. Ano i ^před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, ~na svědectví jim, i těm národům.
19. Kdyžť ^pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
20. Nebo ^ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví ~v vás.
21. Vydáť ^pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
22. A budete ^v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až ~do konce, tenť spasen bude.
23. Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.
24. Neníť °učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
25. Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou °hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
26. Protož °nebojte se jich; nebť není nic =skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
27. Což vám pravím ve tmách, pravte na ^světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
28. A nebojte °se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.
29. Zdaliž °neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.
30. Vaši pak i ^vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
31. Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.
32. Kdožkoli tedy ^vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.
33. Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
34. Nedomnívejte se, že ^bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť °jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
35. Přišelť jsem zajisté, abych ^rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
36. A nepřátelé člověka budou °domácí jeho.
37. Kdo miluje °otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
38. A kdož ^nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
39. Kdož °nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
40. Kdož vás °přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.
41. Kdo °přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu ^spravedlivého vezme.
42. A kdož by koli dal jednomu ^z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.