Napomíná Pán k modlitbě, příklad na soudci nepravém přivodě, 9. a pokoře učiv, jiný příklad na dvou modlitebnících předložil; 15. k dítkám se přívětivě měl; 18. cestu Boží dokonalou knížeti bohatému ukázal; 31. utrpení a smrt svou předpověděl; 35. slepého uzdravil.
1. Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo °vždycky se modliti a neoblevovati,
2. Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3. Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4. A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5. Však že mi ^pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6. I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7. A což by pak Bůh °nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8. Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9. I řekl také k některým, ^kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10. Dva ^muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11. Farizeus ^stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, ~že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12. Postím se dvakrát do téhodne, desátky ^dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13. Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, ^buď milostiv mně hříšnému.
14. Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo ^každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15. Přinášeli °také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16. Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, °ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17. Amen pravím vám: ^Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18. I °otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
19. I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20. Však umíš přikázání: °Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, ~cti otce svého i matku svou.
21. On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22. Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se ^jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23. On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24. A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, °jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25. Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou ^dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26. Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27. A on dí jim: Což ^jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28. I řekl Petr: Aj, my °opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29. On pak řekl jim: Amen °pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
30. Aby nevzal v tomto °času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.
31. Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme °do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze =Proroky o Synu člověka.
32. Nebo ^vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33. A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34. Oni pak tomu ^nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35. I °stalo se, když se přibližoval k Jericho, ^slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36. A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37. I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38. I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39. A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40. Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41. Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42. A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá ^tě uzdravila.
43. A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.