Pán uzdraviv vodnotelného, 7. pokoře učil; 16. podobenství o večeři předložil; 25. a k následování sebe, 28. přidav k tomu podobenství o stavení věže, napomenul.
1. I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že ^oni šetřili ho.
2. A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
3. I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li ^v sobotu uzdravovati?
4. A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
5. A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
6. I ^nemohli jemu na to odpovědíti.
7. Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:
8. Kdybys byl od ^někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
9. A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
10. Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, °posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
11. Nebo °každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
12. Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš °oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
13. Ale když činíš hody, ^povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
14. A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno ^při vzkříšení spravedlivých.
15. I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb ^v království Božím.
16. On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil °večeři velikou, a pozval mnohých.
17. I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, ^nebo již připraveno jest všecko.
18.I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
19. A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
20. A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
21. I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
22. I řekl služebník: Pane, ^stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
23. Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na °cesty a mezi ploty, ~a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
24. Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
25. Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
26. Jde-li kdo ke mně, a nemá-li °v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
27. A kdožkoli °nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
28. Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
29. Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
30. Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
31. Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
32. Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
33. Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
34. Dobráť jest sůl. °Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
35. Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo °má uši k slyšení, slyš.