Učí Kristus Pán kvasu zákoníků se vystříhati; 4. Boha se báti samého; 8. pravdu vyznávati; 15. vystříhá od lakomství a nezřízené péče; 33. napomíná k skládání pokladů v nebi, 35. a k bedlivému každé hodiny svého příští očekávání; 49. praví, že oheň pustiti chce, 50. křtem že se má křtíti; 54. učí soudu, prozřetelnosti, 58. a pokoji s bližními.
1. A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: °Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2. Neboť °nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3. Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4. Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte °se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5. Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
6. Zdaliž ^neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7. Nýbrž i °vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8. Pravímť pak vám: °Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9. Kdož by mne pak °zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10. A každý °kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, =ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11. Když ^pak vás °voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12. Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13. I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14. A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15. I řekl k nim: Viztež ^a vystříhejte se od lakomství; neboť ~ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16. Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17. I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18. I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19. A dím duši své: Duše, °máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, ~jez, pij, měj dobrou vůli.
20. I řekl jemu Bůh: °Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, ~čí bude?
21. Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22. Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: °Nebuďtež ^pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23. Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24. Patřte na °havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25. A kdož pak °z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26. Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27. Patřte na ^kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ~ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28. A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29. I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30. Nebo ^těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31. Ale raději ^hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32. Neboj se, ó maličké stádce, neboť se ^zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33. Prodávejte °statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, ~poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34. Nebo kdež jest ^poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35. Buďtež °bedra vaše přepásaná, a svíce ~hořící.
36. A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37. Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38. A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39. Toto pak vězte, že °byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40. Protož °i vy buďte hotovi, nebo v kterou ~hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41. I řekl jemu Petr: ^Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42. I dí Pán: Aj kdo °jest věrný šafář a ~opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43. Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44. Vpravdě pravím vám, ^že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45. Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46. Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I ^oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47. Služebník °pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48. Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49. Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50. Ale křtem ^mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51. A což se domníváte, °že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52. Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53. Bude rozdělen °otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54. Pravil také i k zástupům: Když vídáte ^oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55. A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56. Pokrytci, způsob nebe a země umíte ^souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57. Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58. Když pak jdeš °s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59. Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního ^haléře nenavrátil.