Předpovídá Pán hrozná pokušení svým 6. a potěšuje jich 23. i napomíná k modlitbám.
1. Toto ^mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2. ^Vypovědíť ~vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3. A toť učiní vám ^proto, že nepoznali Otce ani mne.
4. Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když ^přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
5. Nyní pak ^jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
6. Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7. Já pak ^pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, ~Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8. A onť přijda, ^obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9. Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
10. A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
11. Z soudu pak, °že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12. Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13. Ale když přijde ten ^Duch pravdy, °uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14. Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15. Všecko, ^cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
16. Maličko, ^a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17. I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že ^praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
18. Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19. I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
20. Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale ^zámutek váš obrátíť se v radost.
21. Žena, ^když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
22. Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, °a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23. A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. °Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli ^prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
24. Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše ^doplněna byla.
25. Toto v ^příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
26. V ten ^den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
27. Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28. Vyšelť °jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět ^opouštím svět, a jdu k Otci.
29. Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
30. Nyní víme, že °víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31. Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
32. Aj, ^přijdeť hodina, anobrž již přišla, že °se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale =nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
33. Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně °pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.