Zveličuje nestihlá bohatství nám v Kristu složená i v účastnost daná, 5. a pilně napomíná k nesení Bohu libého ovoce, 8. užitek prací věrných, a jistotu naděje naší, 17. i Boží hlas i prorocký slavně připomínaje.
1. Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kteříž spolu s námi zároveň drahé dosáhli víry, pro spravedlnost Boha našeho a Spasitele Jezukrista:
2. Milost °vám a pokoj rozmnožen buď skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho.
3. Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což potřebí bylo k životu a ku pobožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti.
4. Odkudžto veliká nám a ^drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste ~skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých.
5. A na to pak vy všecku snažnost svou vynaložíce, prokazujte u ^víře své ctnost, a v ctnosti ~umění,
6. V umění pak zdrželivost, a v zdrželivosti trpělivost, v trpělivosti pak pobožnost,
7. V pobožnosti pak bratrstva milování, a v milování bratrstva lásku.
8. Ty zajisté věci když ^budou při vás a to rozhojněné, ne prázdné, ani neužitečné postaví vás v známosti Pána našeho Jezukrista.
9. Nebo při komž není těchto věcí, slepýť ^jest, a toho, což ~vzdáleno jest, nevida, zapomenuv na ÷očištění svých starých hříchů.
10. Protož, bratří, raději snažte se pevné povolání své i vyvolení ^učiniti; nebo to ~činíce, nepadnete nikdy.
11. Takť zajisté hojné způsobeno vám bude vjití k ^věčnému království Pána našeho a Spasitele Jezukrista.
12. Protož nezanedbámť vždycky vám připomínati těch věcí, ačkoli umělí i utvrzení jste v přítomné pravdě.
13. Neboť to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval ^napomínáním,
14. Věda, ^že brzké jest složení stánku mého, jakož mi i ~Pán náš Ježíš Kristus oznámil.
15. Přičinímť se i o to, abyste vy po odchodu mém často se na ty věci rozpomínati mohli.
16. Nebo °ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, =ale jakožto ti, kteříž jsme ~očima svýma viděli jeho ÷velebnost.
17. Přijalť jest ^zajisté od Boha Otce čest a slávu, když se stal k němu hlas takový od velebné slávy: Tentoť jest ~ten můj milý Syn, v němž mi se zalíbilo.
18. A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ^ním byvše na oné hoře svaté.
19. A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako ^svíce, jenž svítí v temném místě, dobře činíte, až by se den rozednil a ~dennice vzešla v srdcích vašich,
20. Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví ^Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském.
21. Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale °Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.