Nadějí budoucích věčných a rozkošných věcí, i potěšuje apoštol věrných služebníků, 9. i k snažnému s dobrým svědomím pracování příkladem svým ponouká, 19. naposledy, kterak veliké a slavné věci Kristus Pán svěřil služebníkům svým, vypravuje.
1. Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského ^přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, ~příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích.
2. Pročež i v tomto stánku °vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
3. Jestliže ^však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
4. Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby °pohlcena byla smrtelnost od života.
5. Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, ^Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
6. Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
7. (Nebo skrze ^víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně,)
8. Doufanlivéť pak mysli jsme, ^a oblibujeme raději vyjíti z těla ~a přijíti ku Pánu.
9. Protož i usilujeme buďto v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
10. Všickni my zajisté °ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal =jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
11. Protož ^znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
12. Neboť ne sami sebe opět ^vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se ~chlubili námi a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
13. Nebo buďto že ^nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buďto že jsme rozumní, vám rozumní jsme.
14. Láska zajisté Kristova víže nás,
15. Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za ^všecky umřel, tedyť jsou všickni zemřeli, °a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, =již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
16. A tak my již od toho času žádného ^neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
17. Protož jest-li kdo ^v Kristu, nové stvoření ~jest. Staré ÷věci pominuly, aj, °nové všecko učiněno jest.
18. To pak všecko jest z Boha, °kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
19. Nebo ^Bůh byl v Kristu, ~smiřuje svět s sebou, ÷nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
20. Protož my místo ^Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, ~prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
21. Nebo toho, ^kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my ~učiněni byli spravedlností Boží v něm.